Jírovec

Od kaštanovníku je to přirozený skok k jírovcům, jejichž plodům se také říká kaštany. Nicméně ne každý jírovec má slupku ostnitou. Některé připomínají víc nezralé vlašské ořechy než své ježaté příbuzné nebo pravé jedlé kaštany.

Nezralé plody ořešáku královského, jírovce pleťového, jírovce maďalu a kaštanovníku setého

Povrchní podobností se ale průzkumník jako já nedá zmást, a proto hups na strom podívat se, jaké má listy.

Zatímco kaštanovník má listy jednoduché, ořešák i jírovec mají listy složené. To znamená, že celý list je tvořen několika lístky na jednom řapíku, a když na podzim listy opadávají, většinou drží celá tato skupina stále ještě spolu. Ořešák má listy lichozpeřené, což znamená, že lístky vyrůstají ve dvojicích (jařmech) po stranách řapíku s posledním lichým lístkem na špičce, takže celý list trochu připomíná ptačí péro. Jírovec má listy dlanitě složené, kde všechny lístky vyrůstají z jednoho místa. 

a: list jednoduchý; b-d: listy dělené - b: dlanitě dělený, c: lichozpeřený, d: sudozpeřený

Bezostné kaštany rostou na několika druzích jírovců, ale u nás se běžně setkáme jen s jírovcem pleťovým (Aesculus 🇽 carnea)*, což je kříženec mezi evropským jírovcem maďalem a severoamerickým jírovcem pávie. Kromě bezostných (nebo jen málo ostnitých, spíš bradavičnatých) tobolek se od jírovce maďalu liší růžovými květy a tmavě zelenými, tužšími listy se zvlněnými okraji.

Jírovec pleťový

Jírovec maďal

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) s kaštany v ostnitých tobolkách na podzim a s bílými květy na jaře není třeba nejspíš vůbec představovat. Proto se místo popisu zastavím na chvíli nad tím, proč se mu také říká koňský kaštan. Tento lidový název pochází z latinského druhového jména hippocastanum. Ale z čeho je odvozeno toto jméno? Rozhodně to není proto, že by ho žrali koně. Moudrá sova Google naopak tvrdí, že kaštany jsou pro koně jedovaté. (A navzdory tomu, co se mezi lidmi traduje, kaštany příliš nechutnají ani lesní zvěři. Většina obyvatel lesa dává přednost žaludům a bukvicím.) Název koňský kaštan prý pochází od toho, že jizvy po odpadlých listech na mladých větvích připomínají okované koňské kopyto. (Tyto jizvičky však nejsou typické jenom pro maďal, na jírovci pleťovém jsou vidět taky. Jírovec maďal je jediný evropský druh jírovce**. Možná v době jeho pojmenování botanici další, mimoevropské druhy ještě neznali.)

Listové jizvy na větvičce jírovce

Hnědé skvrny na listech, kterých jste si mohli všimnout na předposledním obrázku, jsou dílem klíněnky jírovcové - hmyzího škůdce, jehož housenky se množí výhradně na jírovcích. Jírovec pleťový je vůči klíněnce odolnější než maďal, a to je jedním z důvodů, proč se poslední dobou vysazuje častěji. 

Vpravo jírovec pleťový, vlevo klíněnkou silně napadený jírovec maďal

------------------------------------------
* Křížkem v latinském jméně vědci označují druhy, které nejsou přirozené, ale vznikly křížením jiných druhů.
** Nicméně u nás také není původní. Pochází z Balkánu.