O nás
Jsme zvídavá zvířátka, která baví prozkoumávat svět kolem nás. Nežijeme v divočině, ale spolu s naší fotografkou a manažerkou ve městě. I tady je však spousta přírody a poznat, co kolem nás roste, může být ve městě těžší než v "přírodní přírodě", protože domácí druhy se tu mísí s hosty z ciziny.
Lidé napsali spoustu literatury, která má s určováním druhů pomáhat, jenže vyznat se v té džungli informací je někdy horší než vyznat se v džungli opravdické. Na jedné straně existují kapesní atlasy a klíče pro zvídavé laiky, které obsahují jen několik desítek nejběžnějších druhů - mnohem méně, než kolik se jich vyskytuje v našem okolí; nehledě na to, že v případě cizojazyčných překladů nemusí odpovídat druhům vyskytujícím se v České republice. Na opačném pólu pak stojí mnohasvazková odborná díla, která mohou amatérského botanika vyděsit velkým množstvím nepatrně odlišných druhů. A ani v nich se nemusí vyskytovat všechny vyšlechtěné, v zahradách pěstované (nebo ze zahrad uteklé) kultivary.
Proto doufáme, že tento blog, na němž chceme sdílet výsledky našich objevných výprav, bude zajímavý a užitečný i pro čtenáře. Naším cílem rozhodně není zmapovat vše, co kolem nás - v pražských parcích a ulicích - roste, od A do Z. Zaměříme se hlavně na nápadné, hojné nebo zajímavé druhy. Objekty našeho zájmu vám představíme především prostřednictvím fotografií, které dokážou často ukázat víc než dlouhý popis. K odborné botanické terminologii se v textech budeme uchylovat co nejméně - pouze když bude potřeba vysvětlit rozdíl mezi podobnými druhy. Po tomto sdělení se vám nejspíš bude zdát divné, proč je u každého druhu uveden vedle českého názvu i název latinský. Je to kvůli tomu, aby čtenáři, kteří si chtějí zjistit víc, mohli lépe hledat jinde, např. v cizojazyčných zdrojích na internetu, ale i v českých publikacích, protože existují druhy, pro které se v minulosti používala (a někdy stále ještě používají) různá jména. Např. lípa srdčitá je ten samý druh co lípa malolistá (Tilia cordata). Výjimečně panuje podobná nejednotnost i na rodové úrovni: přísavník a loubinec (Parthenocissus).
Možná se také divíte, proč se naše fotografka nepustila do tohoto projektu sama a zaangažovala nás, své chlupaté... (Nemluv jen za sebe, Věrko, my rosničky chlupaté nejsme!) ... čtyřnohé společníky. Jednak proto, že jsme roztomilí a dobře se na fotkách vyjímáme, a pak proto, abychom fotografovaným objektům poskytli měřítko.
A tím se dostáváme k vlastnímu představení pletených průzkumníků:
Já jsem v našem týmu vrchní dendroložka - to znamená odbornice přes stromy. Přestože mám úzce vymezenou oblast zájmu, budete se se mnou na těchto stránkách pravděpodobně setkávat (přinejmenším ze začátku) nejčastěji, protože stromy jsou bezesporu nejnápadnější částí přírody kolem nás.
(Výška bez oušek 10,2cm, s oušky 11,5cm.)
(Délka tělíčka obou žabek: 2,9cm, šířka dlaně s roztaženými prsty: 1,3cm. Rozměry sedící Rozárky viz fotografie, u pohyblivého Rostíka nemá smysl udávat další rozměry.)
V pozadí celého projektu a za kamerou pak stojí Mgr. Sylvie Odstrčilová, PhD., absolventka Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze, která však od ukončení studia v r. 2004 pracuje v jiných oborech, a tak v současnosti objevuje rostlinný svět víceméně znovu spolu s námi.
Můžete nás sledovat také na facebooku nebo instagramu.
-----------------------------
*Doplňující informace pro ty, které víc zajímají ruční práce než botanika:
Veverka byla upletena podle návodu od Claire Garland (Dot Pebbles) upraveného, aby vznikla evropská veverka obecná místo amerického čipmanka. Materiálem jsou merinová a mohérová příze obarvené po domácku cibulovými slupkami.
Žabky byly upleteny z bavlněné příze Perlovka na 1mm jehlicích podle dalšího návodu od Claire Garland - s drobnou úpravou prstů, aby získaly přísavky typické pro rosničky.
Komentáře
Okomentovat