Břečťan

Několik příštích dílů vystřídám veverku Věrku já, Rostík, a představím vám různé dřevnaté liány. Začneme tou nejrozšířenější: břečťanem popínavým (Hedera helix). 

Břečťan popínavý - vegetativní větve
(dva kultivary s rozdílným tvarem listů)

Na rozdíl od mnoha jiných plazivých a popínavých rostlin mírného pásu neshazuje břečťan na podzim své tmavě zelené, světlejší žilnatinou protkané listy, a to z něj - navzdory tvarové rozmanitosti listů - dělá po celý rok nejsnáze rozeznatelnou liánu a jednu z nejsnáze rozeznatelných rostlin vůbec. 

Jenže kromě této plazivé formy s troj- či pětilaločnatými listy má břečťan ještě jednu podobu, která se  na první pohled tváří jako jiný druh. Když je rostlina břečťanu plazivého už dospělá a připravená k rozmnožování, vyrazí z ní směrem vzhůru větve s celokrajnými listy přibližně kosočtverečného tvaru* a na jejich koncích vypučí nenápadná žlutozelená květenství, z nichž se později vyvinou modročerné bobule. Tomuto jevu, kdy jedna rostlina tvoří dva výrazně odlišné typy listů, se říká různolistost (heterofylie).

Břečťan popínavý - plodné větve

Kromě dvou typů listů má břečťan i dva typy kořenů. V paždí listů mladých vegetativních větví vyrůstají kořeny, které jsou stejné jako kořeny vyvíjející se při klíčení semene a jako mají ostatní rostliny. Snadno zakořeňují v zemi a díky nim je břečťan schopen pokrývat velké plochy půdy (břečťanové větve - šlahouny dorůstají délky 15-20 metrů) a také se s jejich pomocí vegetativně (nepohlavně) množit. Příčepivé kořeny, vyrůstající na stonku mezi listy, zůstávají celý život krátké a nevětvené, ale stačí k tomu, aby se s jejich pomocí břečťan udržel na svislých plochách.

Příčepivé a běžné kořínky břečťanu

V současnosti je břečťan tak často pěstován jako okrasná rostlina, až je snadné zapomenout, že jeho původním domovem je podrost našich lesů. Tedy nejen našich středoevropských. Jeho přirozený areál výskytu zahrnuje téměř celou Evropu (kromě severní Skandinávie), severní Afriku a Blízkou Asii.

Břečťan na přirozeném stanovišti

V minulosti se břečťan používal (a občas ještě dnes používá) v lidovém léčitelství. Ale pozor - je jedovatý! Na jednu stranu výtažky z něj pomáhají proti různým kožním neduhům, ale na druhou stranu může citlivým lidem způsobit alergickou reakci už pouhý dotek čerstvého listí - takže opatrně!

----------------
* Botanici tento tvar listů odborně nazývají kosníkový.