Šácholan neboli magnólie

Většina lidí zná tyto krásně kvetoucí stromy či keře pod latinským (počeštěným) názvem magnólie, ale správný český název je šácholan – odvozený od názvu souplodí šách. 

Šácholany patří mezi nejstarší kvetoucí rostliny na Zemi. Byly už současníky dinosaurů v období pozdní křídy. V této době ještě neexistovaly včely a hlavními opylovači byli brouci. Proto jsou všechny části květů značně masivní (viz např. krátké a silné nitky tyčinek), aby je brouci svým tvrdým krunýřem snadno nepoškodili. 

V současnosti se šácholany vyskytují ve dvou nezávislých oblastech: v jižní a východní Asii a ve střední části Amerického kontinentu (jih Severní Ameriky až sever jižní Ameriky). Americké druhy jsou převážně stálezelené stromy nebo keře, případně opadavé dřeviny, které kvetou až po olistění. Asijské druhy kvetou většinou ještě před olistěním.  A právě ty jsou s velkou oblibou pěstovány v Evropě.

Nejčastěji pěstovaným druhem u nás je šácholan Soulangeův (Magnolia ×soulangeana), vyšlechtěný zkřížením dvou východoasijských druhů: bělokvětého šácholanu obnaženého (M. denudata) a růžovokvětého šácholanu liliokvětého (M. liliiflora). Jde o opadavý keř nebo nízký strom (do 5m výšky*), kvetoucí v dubnu až květnu velkými květy (až 20cm v průměru), které se skládají z 6–9 dužnatých okvětních lístků, z vnější strany narůžovělých až sytě růžových nebo dokonce purpurových a z vnitřní strany většinou bílých.

Šácholan Soulangeův – květy

Uvnitř květu se (stejně jako u ostatních druhů šácholanů) nachází velké množství pestíků a tyčinek. Z tohoto seskupení pestíků se později vyvine dřevnatý šách – souplodí měchýřků, které v době zralosti pukají a odhalují semena v oranžovočervených míšcích. 

Šácholan Soulangeův – dozrávající šách (foceno v září)

Šácholan Soulangeův – zralé šáchy
(Semena na podzim nebo během zimy vypadala, takže jsme
na jaře našli jen prázdné šáchy z loňského roku.)

Listy jsou 10–20 x 7–10cm velké, obvejčité**, na vrcholu krátce špičaté, na líci převážně lysé, na rubu a na řapíku chlupaté.  (Fotky listů doplním, jakmile dorostou.)

Šácholan hvězdovitý (Magnolia stellata) je opadavý, bohatě větvený keř nebo nízký strom, dorůstající obvykle 1,5–4,5m (ve střední Evropě obvykle do 3m) výšky. Od ostatních druhů se v době květu dobře rozpozná podle většího množství (obvykle 12–18, vyšlechtěné kultivary až 30) úzkých okvětních lístků. Květy mají 7–10cm v průměru a bílou (nebo u vyšlechtěných kultivarů růžovou) barvu. Podle některých zdrojů kvete dříve než jiné druhy, už v březnu až dubnu, podle jiných v dubnu až květnu. My jsme během našich fotografických procházek nepozorovali, že by se doba květu u jednotlivých druhů lišila.

Šácholan hvězdovitý – bíle a růžově kvetoucí varianta

Drobné šáchy (asi 5cm) obsahují obvykle jen několik semen.

Listy jsou 4–10 x 3–4cm velké, úzce obvejčité až široce obkopinaté**, na vrcholku oblé, na okraji většinou zvlněné, na líci lysé, na rubu o něco světlejší a lysé nebo jen na žilkách trochu chlupaté.

Šácholan hvězdovitý se přirozeně vyskytuje jen na malém území v Japonsku. Naproti tomu následující druh je navzdory svému jménu rozšířený nejen v Japonsku, ale i v Koreji.

Šácholan japonský (Magnolia kobus) je strom dorůstající obvykle výšky 7–10m. Kvete v březnu až květnu (zdroje informací se opět liší) před olistěním (stejně jako u ostatních druhů popisovaných v tomto článku), avšak pod každým květem se obvykle nachází jeden drobný, časně vyrašený list. Bílé, někdy u báze narůžovělé květy mají asi 10 cm v průměru. Jejich okvětí je tvořeno 6–9 většími bílými lístky a třemi malými zelenými lístky připomínajícími kalich, které brzy opadávají.  

Šácholan japonský – květy

Detail drobných "kališních" lístků na květu vyrůstajícího
z větvičky ve výšce mého čumáčku

Válcovité šáchy jsou 5–12 cm dlouhé, zelené až růžové, s jasně červenými semeny uvnitř měchýřků. 

Listy jsou 8–15cm dlouhé, celokrajné, eliptické až obvejčité, na vrcholu zašpičatělé, z líce tmavě zelené a lysé, na rubu světlejší s chlupatými žilkami.

Kromě těchto tří druhů jsme viděli i další zástupce, avšak většinou za plotem v cizích zahradách, takže jsem na ně nemohla vyskočit. A navíc jsme je někdy vzhledem k velkému množství existujících kultivarů ani nedokázali určit.

Šácholan – neidentifikovaný druh

-------------------------------------------------

* Všechny rozměry (výška stromů, průměr květů, velikost listů) uváděné v tomto článku je třeba brát s rezervou. Použité zdroje informací se v těchto údajích dost rozcházely.

** obvejčitý = obráceně vejčitý, tj. nejširší v horní třetině, zatímco vejčitý list by byl nejširší v dolní třetině. Podobně se liší termíny kopinatý a obkopinatý. Rozdíl mezi (ob)vejčitým a (ob)kopinatým tvarem je v poměru délky a šířky. U (ob)vejčitého je tento poměr přibližně dvojnásobný, u (ob)kopinatého troj- až čtyřnásobný.