Borovice s jehlicemi po třech

Ve střední Evropě se žádné borovice s jehlicemi po třech ve svazečku přirozeně nevyskytují, ale občas se tu setkáme s přistěhovalci z daleké ciziny.

Borovice těžká - dlouhé jehlice sytě zelené barvy a šiška s ostny

Pravděpodobně nejčastější z nich je borovice těžká (Pinus ponderosa) a za ní následuje borovice Jeffreyova (Pinus jeffreyi). Oba druhy pocházejí ze západu USA, kde se pro ně kvůli jejich podobnosti používá souhrnný název žlutá borovice (yellow pine). Společnými znaky jsou 12–26cm dlouhé jehlice a ostnaté šišky, které při odpadnutí ze stromu zanechávají na větvi vějířek nebo "kytičku" několika bazálních šupin. 

Borovice těžká - šišky s ostny a chybějícími bazálními šupinami

A teď čím se liší: 

Šišky b. těžké jsou dlouhé 7–15cm, šišky b. Jeffreyovy 10–20cm (výjimečně až 30cm). U zralých šišek, které svou velikostí mohou patřit oběma druhům, je třeba se podívat na barvu šupin. Borovice těžká má svrchní stranu šupiny, na níž leží semeno, hnědou, zatímco dolní část spodní strany šupiny (pod štítkem) je téměř černá. U b. Jeffreyovy jsou obě strany stejně hnědé. Dalším znakem na šiškách je tvar a směr ostnu vyrůstajícího z pupku uprostřed každé šupiny. U b. těžké jsou ostny rovné nebo ohnuté vzhůru, takže trčí do prostoru a  šiška proto píchá jako ježek, u b. Jeffreyovy jsou ostny častěji zakřivené směrem dolů, takže otevřená šiška obvykle nepíchá.

Dalšími rozdíly pak jsou barva jehlic (sytě zelená a lesklá u b. těžké; šedozelená a matná u b. Jeffreyovy), pupeny (lepivé u b. těžké; nelepivé u b. Jeffreyovy) a chemické složení silic (terpeny u b. těžké, heptany u b. Jeffreyovy). Tento poslední znak je pro odborníky nejpřesvědčivější, avšak pro laiky nejhůř zjistitelný, nicméně se dá aspoň částečně ověřit nosem. Pryskyřice nebo rozemnuté jehličí b. těžké má typickou terpentýnově pryskyřičnatou vůni, b. Jeffreyova by měla být cítit po vanilce, máslových karamelách nebo citrusech.

Borovice Jeffreyova ?* - dlouhé jehlice šedozelené barvy

U nás se oba tyto druhy pěstují jako okrasné dřeviny. Ve své domovině však jsou důležitým zdrojem dřeva. Původní obyvatelé Ameriky navíc jejich různé části (ztvrdlou pryskyřici, mladou kůru) jedli nebo z nich připravovali léčivé odvary (jehličí). Dlouhé jehlice těchto (i dalších dlouholistých) borovic se navíc tradičně používaly (a používají) na výrobu košíků.

Miniatury košíků vyrobených z jehličí borovice těžké

-----------------

* Otazník u názvu této fotografie je proto, že jehlice, nelepivé pupeny a velikost šišek sice sedí na b. Jeffreyovu, ale už přes půl roku marně čekám, až nějaká z vysoko visících šišek spadne, abych si ji mohla prohlédnout zblízka a ověřit, že se nejedná o nějaký jiný, u nás vzácně pěstovaný druh trojjehlicové borovice.) 

Proto také tentokrát na závěr chybí srovnávací fotografie šišek.