Pavlovnie a katalpa

Dneska vám výjimečně představím dva stromy patřící do rozdílných rodů, protože jenom podle listů, bez květů a plodů jsou si dost podobné a bývají zaměňovány.

Prvním z nich je pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa). Někdy se s ní lze v české literatuře také setkat jako s paulovnií, ale verze s V je správnější, neboť toto jméno bylo vytvořeno na počest nizozemské královny, původně ruské velkokněžny Anny Pavlovny.

Jedná se o středně vysoký (15–25m) strom s velkými (obvykle 20–30cm, ale na výmladcích až 60cm dlouhými) vejčitými až srdčitými listy ve vstřícném postavení. 

Pavlovnie plstnatá - listy (+ letošní nezralé plody,
loňské plody a květní pupeny pro příští rok)

Vzhledem k druhovému jménu nikoho zřejmě nepřekvapí, že listy i jejich dlouhé řapíky jsou hustě chlupaté. To však není vše: Chlupaté jsou i květy a jejich obaly. 

Pavlovnie kvete koncem dubna a v květnu světle až sytě modrofialovými zvonkovitými květy uspořádaných v bohatých vzpřímených květenstvích. Jako u většiny stromů, které vykvétají ještě před olistěním, se květní pupeny zakládají během předchozího roku (viz předchozí fotografie). 

Pavlovnie plstnatá - květenství
a detail chlupatých květů

Z květů se pak vyvinou – zprvu kožovité a lepkavé, v době zralosti dřevnaté – tobolky (3–4cm dlouhé), které obsahují velké množství drobných křídlatých semen určených k roznášení větrem. Suché, prasklé tobolky zůstávají na stromě do dalšího roku.

Pavlovnie plstnatá - letošní nezralé a loňské zralé plody

V Evropě se pavlovnie pěstuje především jako okrasná dřevina, ale v Číně, odkud pochází, a v dalších zemích Dálného východu má tento rychle rostoucí strom s velmi lehkým a přitom odolným dřevem velký význam v truhlářství a řezbářství, především na výrobu nábytku, hudebních nástrojů a dřeváků. V Číně se listy a květy také využívaly v lidovém léčitelství. (Nicméně po roce provozování tohoto blogu a pátrání po informacích o různých rostlinách mám pocit, že tam se v léčitelství používá skoro všechno.) Zato plody pavlovnie našly unikátní uplatnění: Kvůli své lehkosti byly v 19. století používány jako výplň beden při přepravě porcelánu z Číny do Evropy (podobně jako v současnosti polystyren).

Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) se pavlovnii podobá tvarem a velikostí svých listů, které však na rozdíl od pavlovnie vyrůstají někdy v trojčetných přeslenech. Kvete také bohatými latami, ale až v červnu a červenci a květy jsou pyskaté*, bílé se žlutými a červenohnědými skvrnami a plody jsou 20–40cm dlouhé válcovité tobolky.

Katalpa trubačovitá - listy a nezralé plody

Katalpa - květy

Katalpa trubačovitá pochází z Severní Ameriky (jih USA). Botanik, který ji v 18. století jako první popsal, tentokrát neměl potřebu se zavděčit nikomu ze slavných, a tak jí ponechal její indiánské jméno.

Kromě poměrně časté katalpy trubačovité se v Evropě občas pěstuje katalpa oválná (Catalpa ovata) pocházející z Číny. Ta se od katalpy trubačovité liší bledě žlutými květy a trojlaločnými listy. Zkřížením těchto dvou druhů z opačných konců světa pak vznikla Catalpa x erubescens. (České jméno se mi nepodařilo zjisti. Kdo ví, jestli ho vůbec má.) Proč o tom píšu, když jsem vám na začátku slíbila představit jenom dva stromy? Protože jsme teprve při psaní tohoto článku zjistili, že jsem při fotografování květů katalpy pózovala nikoliv na katalpě trubačovité, ale na tomto kříženci. Všimněte si cípatých listů v pravém dolním rohu fotky, které pocházejí od druhého z rodičů, katalpy oválné. Katalpy už mezitím stačily letos odkvést, a tak jsem musela použít tuto fotku, protože fotka kvetoucí katalpy trubačovitové bude až za rok. (Ale třeba do té doby někde objevím i katalpu oválnou a těch fotek přibyde víc!)

Srovnání plodů a semen pavlovnie (vepředu) a katalpy (vzadu)

-------------------------------------------

* Pyskatý neboli dvoupyský květ má částečně srostlé korunní lístky, které vytvářejí horní a dolní „pysk“. Nejznámějším příkladem rostlin s dvoupyskými květy jsou hluchavky.